V čem létají, co jedí, jak se vyprazdňují

Nějak jsem úplně nestíhal poslední dny sledovat pozorně zprávy. Dnes jsem si říkal, že to napravím. Od rána jsem sledoval zpravodajský kanál ČT24 a prozatím mi byla prezentována vedle evergreenu Aničky série zpráv s neuvěřitelně frekventovaným slovním spojením vládní speciál. Mimo jiné zazněla zpráva reportérky ČT, o všeobecném zklamání, které zavládlo na letišti po odřeknutí jednoho z prezidentů, který měl přiletět stařičkým Iljušinem. Údajně se všichni na starý Iljušin tak těšili.

Nevím, jestli je správné na veřejnoprávním kanále popisovat národu, jak se velcí kluci trumfují, kdo má lepší letadlo. Věřím, že to národ zajímá, ale myslím si, že by se ČT24 nemělo snažit vypálit rybník bulvárnímu tisku tím, že zveřejní jejich zprávy s předstihem.

Už teď vím, že se budu televizi v příštích několika dnech vyhýbat. Jedinou výjimku asi udělám zítra večer. Ale obávám se, že se v televizi asi nezahlédnu a krátkou zprávičku s pětisekundovým záběrem demonstrujících davů vystřídá půlhodinový živý vstup z divadla informující o tom, jak se páni prezidenti vyspinkali, co si do divadla oblékli, co papali, jak drahou toaletu si jejich polovičky navlékly a kdo přijel lepší limuzínou, jak dlouho tleskali a s kým se dali do řeči.

Všichni jsou na tu, jak řekl pan prezident, nejvýznamnější společenskou událost tak hrdí, že bych se nedivil, kdyby radní nechali umístit na záchodek zlatou plaketu s nápisem:

26.května 2006
Na tomto záchodě se během dvou hodin vyprázdnilo patnáct prezidentů. Čest jejich památce.

---

A aktuálně pozvánka, kterou na ČT24 neshlédnete, přestože jinak ČT24 v těchto dnech informuje o kdejaké prkotině. Osobně se domnívám, že už je rozhodnuto a jen obtížně se to dá změnit, ale budu rád, když jednou budu moci říci, že jsem svou pozici sice marně ale občansky zodpovědně deklaroval...

Počítačová (ne)gramotnost II.

From: Ing. Druhý Václav 
To:   Ing.Jindřiška Jirásková   
Subject:  Kupní sml.+Odstoupení od smlouvy
  
prosím o předání JUDr.Jiráskové  
 
předem děkuji
 
Lukačová
 
 
Ing.Václav Druhý,CSc.

Toto jsem měl ve své e-mailové schránce. Nekteří lidé jsou vážně vytrvalí a nedají se jen tak odradit.

Jistý pokrok ale zaznamenávám, pan Ing. Druhý, CSc. bryskně postřehl, že s odesíláním není něco v pořádku, když mu na každý e-mail neustále odepisuje nějaký otrava a svěřil celý proces odesílání do rukou nepochybně fundované paní Lukačové.

Jsem si jist, že pan Ing. Druhý, CSc. stál po celou dobu odesílání paní Lukačové za zády, aby se přesvědčil na vlastní oči, ve kterém kroku při odesílání dělá chybu. Po odeslání musel nepochybně nadšeně zvolat: To nechápu, vždyť jsem to dělal pokaždé stejně jako vy!. Ano, pane Ing. Druhý, CSc., dělal jste to skutečně stejně špatně jako paní Lukačová.

From: Jan Filein
To: Ing. Druhý Václav
Subject: Re: Kupní sml.+Odstoupení od smlouvy  

Vazeny pane Druhy (via pani Lukacova),

neni mi do vasich obchodu vubec nic. Jestlize od vas dostanu jeste
jeden nevyzadany e-mail, nahlasim vas na Ministerstvo pro kontrolu
spamu.

Jako obvykle. E-mailova adresa, na kterou pisete je SPATNA! Prosim,
ujistete se, ze pisete e-mailovou adresu spravne (zejmena pomlcky).

Je mi lito, ze z obchodu seslo, ale jestli jste s nimi komunikoval
obdobnym zpusobem, jakym mi posilate nevyzadanou postu, ani se
nedivim.


S pozdravem vas staly odberatel nevyzadanych e-mailu

Jan

PS: Kdybyste mel problem, doporucuji si prohlednout historii
odeslanych e-mailu, tam najdete nekolikere podrobne vysvetleni 
dane problematiky v mych predchozich e-mailech.

PPS: Chyba neni ve vas, ze byste neumel odeslat e-mail, chyba je v
e-mailove adrese samotne, odesilani vam jde velmi dobre.

Asi by bylo rozumné nechávat podobné e-maily bez povšimnutí. Ale v případě jako je tento, kdy se lidé snaží za pomoci Internetu uzavírat či vypovídat smlouvy v ceně řádově několika set tisíc korun mi to prostě nedá. Vím, může si za to sám, ztráta času... ale na druhou stranu, kdo by odolal trochu se pobavit.

Osel a stín

Existují tedy chvíle, kdy Němci označují vlastní záležitosti za celoevropské...Tak je tomu i nyní, kdy na povrch celostátní debaty vyplouvají některé nejhlubší a nejhůře přiznatelné starosti - totiž jak si zachovat speciální a výhodný vztah s Ruskem a nezradit přitom postavení západního hráče a spojence USA

Taková debata probíhá v kontextu polského a českého souhlasu podílet se navzdory ruským výhružkám na vytvoření amerického protiraketového deštníku.

Tento výňatek z Hospodářských novin (15.března) z článku Kdo se bojí amerického deštníku převzatého z Herald Tribune, jehož autorem je pan John Vinocur mne, a předpokládám, že i každého čtenáře, zarazil.

V kontextu polského a českého souhlasu podílet se na americké protiraketové obraně? Vím, že v poslední době moc nesleduji trapné tahanice, šťouchance, pomluvy či případně ufňukané tiskovky českých politiků. Ale že by mi zrovna tohle uniklo? Měl jsem pocit, že Češi o tom teprve vášnivě diskutují na všech úrovních od hospod až po nejluxusnější bary.

Článek je převzatý, vznikla tedy chyba při překladu. S tím jsem své překvapení zaplašil.

Dnes jsem si v kontextu vrcholící české debaty opět vzpomněl a protože je neděle a mám více času, rozhodl jsem se, že si článeček přečtu v originále.

Po krátkém pátraní jsem jej nalezl. Jedná se o článek Trying to Legitimize Missile-Shield Hostility in Germany publikovaný v International Herald Tribune a New York Times. Tedy v prestižních denících. Inkriminovaná část v originále zní:

The context is Poland and the Czech Republic's acceptance, over Russian threats and objections, to participate in an American antimissile shield that could block Iranian nukes.

V českém překladu se jedná o článek s názvem Pokus legitimizovat odpor proti protiraketovému štítu v Německu a zmíněná věta v češtině zní:

V kontextu polského a českého souhlasu navzdory ruským hrozbám a výhradám s účastí na americkém protiraketovém štítu, který by mohl chránit před íránskými jadernými střelami.

To, že se nejedná o pouhé převzetí ve smyslu přeložení je na první pohled patrné jak z rozdílných názvů tak i mírných odchylek v obsahu (viz zmínka o íránské jaderné hrozbě). Článek byl asi přizpůsoben našim podmínkám. Doufám, že jen kvůli jeho délce.

Ovšem nezůstávám v překvapení, že tak zkušený komentátor a široce uznávaný specialista na evropskou ekonomii a politiku, nositel americké prestižní ceny George Poll Award se tak nepřesně vyjádří a ještě mu to otisknou dva prestižní deníky, jejichž čtenáři se počítají na miliony (pouze internetové stránky NYTimes.com zaznamenaly v březnu minulého roku 11,6 milionů přístupů návštěvníků s unikátní internetovou adresou).

Ale co já vím. Odborníkem je on a ne já. Možná bychom mu tedy měli věřit. Je to zkušený novinář, za kterým stojí mnoho let práce v oboru. Jak jsem mohl číst, tomuto tématu se věnuje pravidelně, takže mu určitě mnoho věcí na rozdíl od nás neunikne.

Před mnoha lety, bylo to ještě před revolucí, jsem viděl divadelní hru Osel a stín a velmi živě si pamatuji forbínu, ve které pan Vydra rozvíjel se svým hereckým partnerem, jaké by to bylo, kdyby čas běžel pozpátku. Dostali se až k volbám a dodnes jasně vzpomínám, jak po výroku nebo kupříkladu volby, někoho volíme a on už byl dávno zvolený, všichni ti soudruzi a soudružky v hledišti nadšeně tleskají a smějí se, až se jim líce červenají.

Třeba ta forbína byla nadčasová, třeba tu diskutujeme a ono je už dávno dodiskutováno.