Vatikán vyzval katolíky: Přestaňte financovat Amnesty International

Vatikán vyzval všechny katolíky, aby přestali financovat organizaci Amnesty International (AI), která se zaměřuje na ochranu lidských práv. Centru katolické církve totiž vadí, že organizace AI podporuje potraty.

Amnesty International vede již delší dobu celosvětovou kampaň Stop násilí na ženách. Tato kampaň byla zahájena v březnu 2004 a i v České Republice se k ní připojily další organizace i jednotlivci. Nejméně jedna ze tří žen je ve svém životě byla zbita, donucena k pohlavnímu styku nebo jinak zneužita. Každý rok jsou milióny žen znásilněny svými partnery, příbuznými, přáteli a cizími lidmi, zaměstnavateli a spolupracovníky, vojáky a příslušníky ozbrojených složek.

Amnesty International podporuje ženy, aby si stály za svými právy. Prožitá zkušenost dívek a žen, včetně těch se kterými přímo pracujeme, ukazuje, jak důležité jsou sexuální a reprodukční práva pro jejich svobodu. Včetně práva nebýt vystavovány pohlavnímu násilí a dostaly pomoc, pokud takovému násilí byly vystaveny.

V rámci této kampaně AI mimo jiné hájí i práva žen na bezpečný a legální potrat v případě těhotenství, které je výsledkem znásilnění, sexuálního násilí nebo incestu. Ženy by také měly mít právo na bezpečný a legální potrat v případech, kdy je vážně ohroženo jejich zdraví nebo jejich život.

Pokud si pozorně přečtete předchozí odstavec, tak se v něm nepíše ani slovo o tom, že by AI podporovala potraty. Také se v něm nepíše, že by AI měla názor, že potraty jsou dobré. Také se v něm nepíše, že potraty jsou špatné.

Amnesty International pouze hájí práva žen na jejich svobodnou volbu v situaci, která ohrožuje jejich fyzickou a psychickou integritu. Pokud se začtete blíže do materiálů, které jsou v rámci této kampaně dostupné, tak zjistíte, že Amnesty International zároveň bojuje proti nuceným potratům. A to se opět nevylučuje s tím, že hájí práva žen na dostupnost lékařské péče, a říká, že by ženy měly mít na výběr v případech, kdy je ohroženo jejich zdraví nebo lidská prává.

Abych se vrátil zpátky k nadpisu. Vatikánský úřad pro Spravedlnost a Mír (nevím, jak vám, ale mě to zní jako "Svatá inkvizice") vydal prohlášení, že by katolíci (zřejmě) měli přestat podporovat organizaci Amnesty International, která podporuje potraty. Ano, čtete dobře, která podporuje potraty. Pokud vám to přijde v přímém rozporu s tím, co jsem napsal v předchozím odstavci, tak se moc nepletete.

Osobně chápu postoj katolické církve vůči všem potratům. Je to jejich náhled na svět a já jim ho neberu. Ovšem nerozumím tomu, jak můžou tak nestydatě přehlížet ženy, jejich práva a jejich názory. Přijde mi velmi smutné, že se katolická církev je schopná na jedné straně zuby nechty bránit jednu (ještě nenarozenou) lidskou bytost a na straně druhé šlapat po jiných lidských bytostech.

Mimochodem, podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře každý rok kvůli špatně provedeným (většinou ilegálním) potratům 70.000 žen.

Válka v Iráku - dnes a včera

Dnes jsem ve zprávách zaslechl informaci o operaci Rozparovací hrot šípu (Operation Arrowhead Ripper, v češtině to zní dost brutálně, proto asi ČT používá zmírněné operace Hlavice šípu).

Podle zpravodajů celá operace začala rychlým leteckým útokem před úsvitem. Za úsvitu po leteckém útoku již bylo mrtvých 22 ozbrojenců (jsem dost skeptický ke schopnosti leteckých pum rozlišovat ozbrojence a neozbrojence). Poté nastoupil pozemní utok asi 10 000 vojáků vybavených těžkými obrněnými vozy (Bradley Fighting Vehicle a Stryker) za plné podpory helikoptér a letectva, který stále probíhá.

Cíl? Konečným cílem je zničení vlivu Al-Kaidy v této provincii a eliminace jejich hrozby (Al-Kaidy) civilnímu obyvatelstvu. (The end state is to destroy the al-Qa'ida influences in this province and eliminate their threat against the people), řekl US brigádní generál Mick Bednarek.

Ten, kdo ví něco o problematice války a představí si deset tisíc po zuby ozbrojených vojáků s těžkou technikou a letectvem... to přece není žádná policejní akce na eliminaci hrozby Al-Kaidy civilnímu obyvatelstvu. To je regulární vojenská válka. Jsem si jist, že civliní oběti budou obrovské. A nebudou to jenom mrvoly s puškou v ruce, co uvidíme (jestli ČT nedá jako obvykle přednost neutrálním záběrům na americké kolony vozidel).

V souvislosti s podobnými výroky, které mnohdy zastírají realitu neuvěřitelně drsnou, mne napadlo udělat si malý exkurz do našich sdělovacích prostředků roku 2003.

Myslím, že se budete taky děsit, jaký je dnes rozpor mezi tehdejšími prohlášeními a dnešní realitou. Vzletná slova v podání dnešních politiků mohou předznamenat nejstrašnější katastrofy zítřka.

Můžeme se na politiky splehnout? Ne, nesmíme, naší poviností je vždy a všude používat především vlastní hlavu.

Návrat do minulosti 2003

Americký prezident George Bush na společné tiskové konferenci s britským premiérem Tonym Blairem ve Washingtonu zdůraznil, že chce iráckou krizi vyřešit v řádu týdnů a nikoli měsíců. Případnou novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN vítá, ale odmítá, aby se kvůli ní zdrželo řešení situace.

Bush jednal s Blairem v Bílém domě hlavně o Iráku. Británie i USA požadují razantní postup. Saddám Husajn musí podle nich odzbrojit po dobrém nebo po zlém. "Husajn neodzbrojuje. Je nebezpečím pro svět," řekl Bush. "Spojené státy se postaví proti jakémukoli pokusu o protahování procesu," zdůraznil prezident.

...

Blair, který cestou do Washingtonu jednal v Madridu s dalším Bushovým spojencem, španělským premiérem Josém Maríou Aznarem, veze Bushovi podporu sedmi evropských státníků, včetně českého prezidenta Václava Havla.

ČLÁNEK THE TIMES

^{Neoficiální překlad článku britského deníku The Times, v němž osm evropských státníků podporuje postup USA proti režimu Saddáma Husajna:}

Skutečné pouto mezi Spojenými státy a Evropou tvoří hodnoty, které sdílíme: demokracie, osobní svoboda, lidská práva a vláda práva. Tyto hodnoty překročily Atlantik spolu s lidmi, kteří se přeplavili z Evropy, aby pomáhali při budování Spojených států. Dnes jsou tyto hodnoty ohroženy více než kdy dříve.

Útoky z 11. září ukázaly, jak moc jsou teroristé - nepřátelé našich společných hodnot - odhodláni tyto hodnoty zničit. Tento zločin byl útokem na nás všechny. Vlády i národy ve Spojených státech i v Evropě hájily tyto zásady s veškerou rozhodností a tím dokázaly sílu jejich přesvědčivosti. Transatlantické svazky jsou zárukou naší svobody. To platí dnes více než kdy dříve.

Vztah mezi námi Evropany a Spojenými státy překonal mnohé zatěžkávací zkoušky. Z velké části díky odvaze, velkorysosti a prozíravosti Američanů byla Evropa ve 20. století hned dvakrát osvobozena od tyranie: od nacismu a komunismu. Také díky dlouhodobé spolupráci mezi Evropou a Spojenými státy jsme byli schopni udržet mír a svobodu na našem kontinentu. Transatlantický vztah se nesmí stát obětí trvalé hrozby, kterou představuje pro světovou bezpečnost nynější irácký režim.

Více než kdy jindy je v dnešním světě nutné zachovat jednotu a soudržnost. Víme, že úspěch v každodenním boji proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení vyžaduje neochvějnou rozhodnost a pevnou mezinárodní soudržnost všech zemí, které si cení svobody.

Irácký režim a jeho zbraně hromadného ničení jsou jasnou hrozbou pro světovou bezpečnost. Toto nebezpečí zřetelně rozpoznala Organizace spojených národů. Všichni jsme vázáni rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1441, která byla jednomyslně schválena. My Evropané jsme od té doby opakovaně vyjádřili svou podporu této rezoluci a také své přání hledat řešení prostřednictvím OSN. Na summitu NATO v Praze i na vrcholné schůzce EU v Kodani jsme zdůraznili svou podporu Radě bezpečnosti.

Tímto způsobem jsme dali jasně, pevně a jednoznačně najevo, že chceme svět zbavit nebezpečí, které pro něj představují zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna. Společně musíme trvat na tom, aby byl jeho režim odzbrojen. Solidarita, soudržnost a odhodlání mezinárodního společenství jsou naší velkou nadějí, že tohoto cíle bude dosaženo mírovou cestou. Naše síla je v naší jednotě. Kombinace zbraní hromadného ničení a terorismu představuje hrozbu s nevypočitatelnými důsledky. Týká se každého z nás.

Rezoluce 1441 je poslední šancí Saddáma Husajna na odzbrojení mírovými prostředky. Je na něm, aby se vyhnul větší konfrontaci. Inspektoři OSN však bohužel tento týden potvrdili, že jeho dlouho známý způsob chování, založený na klamání, lhaní a neochotě podřídit se rezoluci Rady bezpečnosti OSN, se nezměnil.

Evropa nemá spor s iráckým lidem, který je první obětí nynějšího brutálního režimu v zemi. Naším cílem je zachovat mír a bezpečnost ve světě tím, že zajistíme, aby se tento režim svých zbraní hromadného ničení vzdal. Naše vlády mají společnou odpovědnost postavit se této hrozbě. Nečinnost by znamenala obrátit se zády k našim vlastním občanům i k celému světu.

Charta Spojených národů zavazuje Radu bezpečnosti, aby udržovala mír a bezpečnost ve světě. Aby mohla tento úkol plnit, musí si Rada bezpečnosti zachovat věrohodnost, což znamená, že bude pevně stát za svými rezolucemi. Nemůžeme dovolit diktátorovi, aby tyto rezoluce systematicky porušoval. V opačném případě Rada bezpečnosti svou důvěryhodnost ztratí a výsledkem bude oslabení světového míru. Jsme přesvědčeni, že Rada bezpečnosti své odpovědnosti dostojí.

Bush chce krizi vyřešit v řádu týdnů, iDnes.cz 31. ledna 2003 23:51

Historické poučení

Politici se mýlí stejně často jako běžní lidé. Jediný rozdíl je, že politici za své mnohdy neuvěřitelně tragické omyly běžně nepykají.

Historie se opakuje. Pokud si projdete argumentaci pro americké základny, zděsíte se, že stejné fráze o společných hodnotách, demokracii, svobodě, lidských právech, bezpečnosi, transatlantických svazcích a závazcích, dluhu k americkému národu za osvobození, to vše se používá stále a stále dokola, tehdy, dnes a určitě i za deset let. Proč? Protože to zkrátka funguje.

Aktivismus či vandalství

Tahle zpráva mě vážně pobavila. Musím smeknout klobouk nad provedením celého vtipu.

Teď jenom zbývá počkat, na čem se společnosnost shodne (tedy pod jakými tlaky bude Policie ČR a následně justice). Byl to angažovaný projev aktivismu, společensky akceptovatelné poukázání na závažný problém, umělecky artikulovaná obava obyvatel? Nebo to bylo čiré zvandalizování vysílání, šíření poplašné zprávy a porušení intelektuálních práv? Zavřít či gratulovat?

Celá akce pravděpodobně bude mít i čistě politický rozměr. Buď se lidé vyděsí a dojdou k závěru, že se musíme podobné hrozbě bránit pomocí amerických zbraní. V tom případě vyváznou snadno a politici jim budou možná i v soukromí gratulovat, protože během 30 vteřin zvládli to, co celá armáda úředníků nezvládla za několik let.

Nebo si to lidé spojí s hrozbou budoucí nukleární války a dojdou k závěru, že přesně takto bude vypadat první úder proti americkým základnám po celém světě a my to schytáme jako první a zatvrdí se proti základně ještě více. Pak je jasné, že po vinících půjde policie tak, jak si o tom Krejčíř může jenom nechat zdát.

Nebo si to obě skupiny obyvatel vyloží po svém a jen se utvrdí ve svých pozicích.

Uvidíme.

Browser Wars II.: Útok Maců

Steve Jobs vyhlásil válku všem alternativním prohlížečům!, hlásil by Blesk tento týden, kdyby alespoň některý z redaktorů uměl číst zprávy na Internetu. Bleskové? Přehnané? A dá se jinak vykládat jeho nedávné vystoupení na WWDC, které bych stručně shrnul do následujících dvou záběrů z této konference?

1. současný stav
   
2. budoucí stav
   

Jakou zprávu Steve vyslal? Uživatelé Internet Exploreru - užívejte si, pokud to lze, ostatní uživatelé - raději si již dnes zvykejte na váš nový prohlížeč Safari, nyní k dispozici i pro Windows.

PR, PR, PR...

Myslím si, že uvedený graf patří z hlediska budoucnosti určitě do oblasti sci-fi. Ovšem na druhou stranu stejný graf velmi dobře zapadá do současné marketingové strategie firmy Apple. Progresivní, novátorská firma, s dobrou pozicí na trhu, dostatečně strmými křivkami ekonomických ukazatelů ve své nejnovější historii, s neuvěřitelně silnou a drzou sebe-vizí - co jiného si investor může přát?

Steve je určitě kurážný chlapík hrající představení s velkými efekty. Ale copak se to stalo tentokrát, že by i Steve nebyl dostatečně kurážný, aby umazal alespoň kousíček z Microsoftího koláče?

Ale ne, je to jen marketing. Proč aktivizovat pomalu atrofujícího lva jménem Microsoft ve chvíli, kdy se svým produktem děláme jen malou testovací sondu do neprobádaného segmentu e-trhu. Ne, jsme kurážní, ale nebudeme přece šťourat klacíkem spícímu leopardovi^™ lvovi do tlamy. Přátelské gesto k dominantnímu hráči na trhu není na závadu. Dobrá, Steve Jobs pro dnešek ztrácí nárok na přezdívku Steve Kurážný.

Realita?

Když to není Steve Kurážný, je to alespoň Steve Pravdomluvný? Vezmeme si namátkou některé výzkumy podílu na trhu

Zdroj	Období	Trident (MSIE)	Gecko (Firefox,...)	Opera	Safari
TheCounter.com	Q2 2007	83.20%	12.28%	0.58%	2.94%
OneStat.com	leden 2007	85.81%	11.69%	0.58%	1.64%
ADTECH	únor 2007	77.34%	19.45%	0.85%	1.63%
Net Applications	Q2 2007	78.34%	15.97%	0.75%	4.70%
W3Counter	červen 2007	66.48%	25.55%	0.72%	1.86%

Steve, Steve, Safari 5%? Vybrat si jako zdroj firmu, která je extrémem mezi statistickými výzkumy? Nene, ani Steve Pravdomluvný. Steve je zkrátka so excited, když mluví o firmě, která ho tak dobře platí. To snad všichni můžeme pochopit.

Hrozba pro Firefox

Co si myslím o budoucím grafu? Nepochybně se může stát, že se růst Firefoxu zpomalí, možná i výrazně. Rizikovým segmentem se stane skupina fandů, kteří jsou posedlí novinkami a touhou vyniknout, být jiní, být in (přestože být in a být jiní se vylučuje). To, že je mezi Gecko fandy podobných typů velké množství, je zřejmé. Právě proto si srdce mnohých získal právě Firefox, ale s masovým rozšířením Firefoxu se toto kouzlo pro některé vytrácí.

Stačí trochu rozvířit hladinu, dostat se na první stránky internetových časopisů a blogů, stačí opakovat dokola: to tu ještě nebylo, je to nejrychlejší, je to nejlepší, je to nejúspěšnější, je to in, je to... je to... jablečně báječné a některé typy se budou moci umlátit, aby měli tu čest být součástí jablečné hypervlny. Být in. Marketing. A Steve hladinu rozvířit umí (a já mu jdu na ruku tím, jak se tu rozepisuji, přesně to si přeje).

Jsem si jist, že si Firefox místo udrží, protože je a stále bude jiný, protože za ním nestojí žádná tak viditelná korporace. Kdo z vás si vybaví Mozilla Corporation, když se řekne Firefox? Asi nikdo. Kdo z vás si vybaví Microsoft, když se řekne Internet Explorer? Všichni. A Apple, když se řekne Safari?

A koneckonců, Firefox má i své nesporné kvality jako software a v mnohém předčí konkurenci, ať je převlečena klidně za jablíčko či čtyřbarevný kostkovaný ručník. Nezapomínejme také na věrnost značce, která je u Firefoxu rozhodně velmi vysoká. Firefox byl díky věrnosti a přízni komunity vzkříšen z mrtvých na rozdíl od ostatních prohlížečů, z nichž některé by uživatelé naopak nejraději pohřbili.

Apple WebKitRunner

Co hraje Steveovi do karet je i pokračující e-globalizace (či integrace, jak chcete). Nechceme mít oblíbené mp3, obrázky, videa, televizi, kontakty, oblíbené stránky pouze v iPodu, iPhonu, iMacu či iTunes na PC, chceme to mít všude a přitom na jednom místě. A jestliže se Safari stane nosnou platformou fungující na všech námi používaných zařízeních, jestliže se Safari stane spojovacím prvkem, pak Steve vsadil na dobrého (trojského) koně.

Proč se snažit nutit lidem váš operační systém, když můžete strčit nohu do dveří a provozovat své služby a tím i svůj business nad jakýmkoliv operačním systémem? A vývojář bude mít stále pocit, že se jedná o systém jediný. Proč se starat o výrobu dortu, když stačí slíznout smetanu?

Mozilla XULRunner je podobný nápad, ale může běžet na vašem iPodu? Vyrábí se snad XULPhone? iPhone se již vyrábí.

Rychlost, s jakou se bude umět Firefox vypořádat s novou konkurencí bude rozhodující, aby neztratil své uživatele, kterým by mohly začít chybět ve Firefoxu funkce, které znají ze svých iPhonů, iPodů, iMaců a které jim nyní nabízí i Windows se svým Safari. No ale řekněte, znáte komunitu, která by podobné výzvy zvládla lépe?

Otázkou je, jestli ostatní prohlížeče budou schopny držet krok s neobvykle vysokou integrovaností Apple řešení křížem krážem přes různá zařízení. Dovedu si představit Safari aplikaci, která vám pomocí Bonjour (mimo jiné již dnes součástí Safari pro Windows) dovolí přehrávat, prohlížet, organizovat, stahovat, ukládat, prohledávat jakýkoliv obsah na jakémkoliv zařízení Apple z libovolného jiného zařízení se Safari. Bude jednoduché sedět u Windows, navštívit YouTube a přehrát si přímo z Windows Safari video na Apple TV.

V této souvislosti je zajímavé si uvědomit postup, který Apple zvolil. Dříve bylo zvykem obsadit podíl na desktopových PC a propracovat se přes desktop k mobilním zařízením. I Opera tak učinila, ale jak se ukázalo, Opera byla nesrovnatelně úspěšnější na mobilních zařízeních, což ji zpětně pomohlo i na desktopech. Apple si tento fenomén uvědomil a zkouší pro změnu cestu úplně opačnou. Rozšíří Safari masově na mobilní trh a tím si propracuje cestu i na desktopy.

Poselství budoucnosti

Celý výstup na konferenci pro vývojáře lze shrnout do několika poselství dle důležitosti:

• pro investory - jsme drzí, jsme silní a máme vizi! Troufáme si již i do jámy lvové, přestože jen tehdy, když lva nevzbudíme.
• pro Microsoft - Já přítel... A pokud se to zvrtne a my ten tvůj koláč ukousneme, my za to nemůžeme, my jsme to tak nechtěli... Vždyť jsi viděl náš graf, Bille, ne?
• pro ostatní - nebuďte si tak jistí, dobrovolná komunita není lepší než komunita pracně vybudovaná marketingovými experty. Letos je sice ještě v módě límec z červené lišky, ale v našem katalogu Jaro-léto 2008 je už hitem růžový iPhone se Safari, velké slevy, buďte in!

Věřím, že kvalitní prohlížeč si své místo vždy najde. Safari si výrazně polepší na úkor Internet Exploreru, ale na Firefox to nedotáhne. Spolu s Operou a Firefoxem se Safari na dlouhou dobu zabydlí se solidními výsledky ve statistickém žebříčku... než přijdou Browser Wars III.: IE vrací úder.

Napiš dopis, zachráníš život

Dnes ve velkých českých městech proběhla akce Napiš dopis, zachráníš život. Podle posledních zpráv se povedlo nashromáždit přes 8000 podpisů, což považuji, když zvážím typický český nezájem o cokoli, za velký úspěch.

Organizace Amnesty International a její česká pobočka, která za touto akcí stojí, se dlouhodobě zabývá případy porušování lidských práv na celém světě. A zasílání dopisů, které se v oficiální jargonu jmenují Urgentní Apely neboli UÁčka, je věc, která není omezená na jeden den v roce.

Každý den jsou na celém světě v menší i větší míře porušovány lidská práva konkrétních lidí a skupin i celých národů. Schválně si někdy zkuste vzít do ruky Všeobecnou deklaraci lidských práv a jeďte bod po bodu a zkuste si uvědomit, kolik z těchto práv, která nám přijdou velmi samozřejmá bylo porušováno před Sametovou revolucí. Zkuste si však také uvědomit, kolik z těchto práv se porušuje v České republice dnes, a to jsme vyspělá civilizovaná země.

Celý problém však vnímám ještě trochu jinde. Pro spoustu lidí, kteří dnes podepsali dopis, celá záležitost tímto skončí, půjdou do práce, domů, za zábavou a na lidi, kteří tuto možnost z různých důvodů nemají si do dalšího dne už ani nevzpomenou. Nechápejte mě špatně, jsem strašně rád, že tito lidé investovali kousek svého času, zastavili se a podepsali se. Je to více než jiní lidé udělají pro ostatní za celý život. Nicméně každý z nás by se neměl spokojit s tím, že dá někam jeden podpis. Pro každého je míra osobní zodpovědnosti za svět kolem nás jiná. Někdo ji má vyšší, někdo nižší, ale po celou tu dobu by si každý jednou za čas říci: "Dá se udělat víc." a jít a sám od sebe udělat něco pro ostatní.

Od teď je to ve vašich rukou, hlavách a srdcích. Jen tím, co děláme pro ostatní, se stáváme lidmi. Jen tak můžeme vybudovat společnost za kterou se nebudeme muset stydět ani my a ani naše děti.

Práva

Takhle to vypadá, když si lidé uvědomí, že mají svá práva.

Nápověda: Snímek je ze Severní Ameriky, ze země se 108 milióny obyvateli, která je součástí Severoamerické zóny volného obchodu (North American Free Trade Area) založené smlouvou NAFTA, konkrétně ze státu Chiapas. Ano ta země má také v názvu slova Spojené státy - skládá se tedy ze spousty států a Chiapas mimojiné sousedí se státem Tabasco - vůbec jsem netušil, že Tabasco je stát, zeměpisářka by ze mě neměla radost. ;-) Na obrázku vlevo je prezident této země.

Globální chlebodárce či otrokář?

Chtěla bych jen říci děkuji, bůh vám všem žehnej, všem ve společnosti Firestone, doktorům, celému lékařskému týmu, říkám velké díky všem, pro vaši dobrotu...

Sando Smallwood, pacientka s rakovinou léčená v nemocnici postavené společností Firestone, děkující ve firemním propagačním snímku Partners in Progress

Máme velmi striktní pravidla, nenajímáme nikoho pod 18 let a odrazujeme rodiče, aby brali své děti na pole.

Dan Adomitis, prezident Firestone Natural Rubber v pořadu CNN Inside Africa

V neděli, každý den, chodím do práce. Žádný odpočinek dokud otec nepovolí. Dnes jsem unaven. Táta říká, že když zůstaneme doma, tak přijde o peníze. Takže každý den chodíme do práce.

Patnáctiletý Patrik, pomáhající svému otci na plantážích Firestone bez nároku na mzdu v pořadu CNN Inside Africa

Otec Patrika vydělává 3,19 dolaru denně před zdaněním. Každý pracovník je odměněn dle výkonu. Mnozí si vydělají čtyři dolary denně. Podle oficiálního vyjádření Firestone Natural Rubber je průměrná mzda 5,19 dolarů, což je několikrát více, než ve státním sektoru.

V případě, že pracovník nenaplní denní limit, je penalizován srážkou 50% ze mzdy. Pracovní doba začíná ráno ve 4:30 a mnoho pracovníků si na prvních pár hodin přiváží výpomoc v podobě svých dětí, aby zvládli naplnit denní kvótu. Pracovní doba nezřídka přesahuje 14 hodin denně.

Jak Dan Adomitis, prezident Firestone Natural Rubber, říká, Myslím si, že pracovní zátěž je rozumně vyvážená (reasonably balanced), každý řezač nařeže 650 stromů děnně, přičemž pracovník stráví u každého stromu jen pár (couple) minut. Jak pořad CNN názorně spočítá, 650 stromů krát 2 minuty dělá 1300 minut neboli 21,66 hodin práce denně. Jak upřesňuje Al Jazeera nejde jen o nařezání více jak 600 stromů denně, ale i o posbírání jedovatého latexu ze stejného množství stromů nařezaných předchozí den. Vše za firmou uváděný průměrný plat 5,19 dolarů denně, tedy přepočteno dle současného kurzu 0,18 haléřů za každý strom či 105 korun před zdaněním za více jak 14 hodinovou práci.

Cítím se neuvěřitelně obdarovaný být na této pozici, v historii této společnosti a v historii Libérie. Určitě jsou před námi obtížné chvíle, ale mít tu možnost znovuvybudovat tuto (Libérii) zemi, pomoci lidem nehladovět, dětem neumírat, vzdělávat děti pro další generaci, to je neuvěřitelný dar, který máme a který mám i já osobně.

Dan Adomitis, prezident Firestone Natural Rubber, ve firemním propagačním snímku Partners in Progress

Myslím si, že je každému zřejmé, že globální společnost, číslo jedna ve výrobě pneumatik, firma Bridgstone, jíž je Firestone dceřinou společností, rozhodně není charitativní organizací, jak firemní propagační snímek sugeruje. Nepochybně nepřišla do Afriky prosazovat lidská práva, jako je právo na vzdělání, život, zdravotní ošetření, či dokonce prosazovat článek 23 Všeobecné deklarace lidských práv

• Každý, bez jakéhokoliv rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.
• Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo potřeba, jinými prostředky sociální ochrany.

nebo článek 24

• Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na providelnou placenou dovolenou.

To že firma není charitou, to snad nikdo ani neočekával. Ale co říci na obranu, když nadnárodní konglomerát poukazuje na fakt, že podmínky na jeho plantážích jsou několikanásobně lepší než ve zbytku země, která je zdevastovaná 14 letou občanskou válkou a trpí 80% nezaměstnaností? Je toto dostatečnou omluvou? Je omluvou, že na vaši plantáži pracují lidé, kteří se mají neuvěřitelně mizerně, ale přesto lépe než zbytek země? Stačí to?

Mají v dnešním světě existovat obecnější měřítka spravedlivé odměny nebo stačí zajistit relativně slušné podmínky, přestože v zemi jako je Libérie to bude znamenat pouze o něco menší nelidské zacházení než ve zbytku země? Je morální zajistit jen čtrnáctihodinovou pracovní dobu v prostředí, kde se pracuje 18 hodin denně a pracovat mohou jen někteří?

Ve Všeobecné deklaraci lidských práv se výslovně praví: má nárok na stejný plat za stejnou práci, ale jak je vidět, valná část firem to chápe jako relativně stejný plat a dokonce jsou schopni tímto argumentovat na svou obranu stejně jako Firestone, přestože se jedná v mnoha příadech o extrémy, které svou povahou jednoznačně popírají lidskou důstojnost podle měřítek tzv. vyspělých států, ze kterých tyto firmy pocházejí.

Jestliže je v ČR nyní průměrný plat 20 000 Kč měsíčně, pracovník dostane 200% průměrného platu tedy 40 000 Kč, tentýž pracovník v USA za stejnou práci 180 000 Kč a tentýž pracovník v Libérii 2400 Kč měsíčně.Je tento spravedlivý plat tím, co je skutečně spravedlivé? Tržně spravedlivé? Morálně spravedlivé? A je to společensky akceptovatelné?

Tento extrémní a dobře zdokumentovaný příklad, který není bohužel ojedinělý, nám ukazuje, že se musíme zamyslet nad novou vznikající situací. Je v dnešním globalizovaném světě, který mimochodem prosazují právě nadnárodní korporace, kde všichni bez rozdílu sdílíme čím dál tím více společných věcí, kde boříme geografické hranice, je v tomto světě spravedlivé stavět nové či udržovat staré lokální bariéry? Je to skutečná globalizace v pravém slova smyslu nebo jen globální vykořisťování zneužívající globalizaci, kde se to hodí a v jiných případech striktně prosazující lokalizaci?

Je možno pojem bohatství stále chápat jako lokální hodnotu ve světě, kde je díky globalizovaným informacím snadné srovnávat geograficky tak odlišné oblasti? Vysvětlíte patnáctiletému Afričanovi pracujícímu na plantáži, že je relativně bohatý, když každodenně může v televizi sledovat své vrstevníky v USA nebo Evropě, kteří žijí tak neuvěřitelně jiný život? Myslíte si, že se cítí být bohatý, když ví, že jediné, co má s těmi relativně normálními televizními teenagery společného, je ta flaška Coca-Coly, kterou si i on může zakoupit za relativně astronomickou částku u nich v krámku narohu?

Když občan žijící v centru města dostane plat a občan z periferie stejného města dostane za stejnou práci polovic, je to nespravedlnost? A co argument, že lidé z periférie statisticky prostě tolik berou? Že za městem rohlíky stojí 1 Kč, kdežto v centru 2 Kč? Jak daleko od sebe musí tito dva lidé dělající stejnou práci za různý plat být, abychom to začali akceptovat jako spravedlivé? Hodinu cesty, den, dva? Vždyť New York je od nás vpodstatě jen pár hodin letu... i Libérie.

Cizí státní prominent nebo tisíce občanů?

Policie (z řeckého polis = město) je ozbrojená složka státu, určená hlavně k udržování pořádku uvnitř státu, k ochraně práv, majetku a bezpečnosti občanů a ke stíhání pachatelů trestné činnosti. V nedemokratických zemích bývá zneužívána k potlačování a kriminalizování politických odpůrců těch, kteří jsou zrovna u moci.

Zdroj: Wikipedie

Na základě požadavků americké strany musíme uzavřít Hradčanské náměstí už k osmnácté hodině dnešního dne.

Zdroj: Petr Želásko, ředitel, Služba kriminální policie pro ČT24

Opravdu se mi nedostává slov.

Americká strana nařizuje rušení demokratických demonstrací prostřednictvím požadavků na vyklizení demonstrujících náměstí a česká policie, která má chránit práva občanů, musí svým vlastním občanům znemožnit či ztížit svobodu projevu!

Znemožnit či ztížit svobodu projevu občanům, kteří hodlají legálně, legitimně a svobodně projevit svůj postoj k aktuálnímu politickému tématu. V tomto případě nikoliv extremistický postoj, ale postoj většinový, dalo by se říci totožný s vůlí národa.

Co je správné? Má přednost cizí státní příslušník - prominent, nebo tisíce občanů ČR praktikujících na stále ještě veřejných náměstích svá ústavní práva?

Kde udělali soudruzi z NDR chybu? A kde jsme ji udělali my? A co na to Jan Tleskač? Taky se nechá houpat jako čeští občané?

Já tam v každém případě půjdu. Už jenom proto, abych se na vlastní oči přesvědčil, v jakém stavu tu naši demokratickou republiku máme. A co vy?

Snadno pozvat, těžko vyhnat

Náš stát se rozkládá na území kudy s oblibou procházely dějiny. Občas jsme seděli na koni, často jsme byli za koněm vláčeni. Věřím, že mnohému vděčíme za vlastní nepoučitelnost.

A máme to opět jednu z historických zkušeností, kterou se v nejbližší době opět snažíme ignorovat. Už několikrát jsme se sami na své kůži přesvědčili, že je nanejvýš obtížné zbavit se cizí velmoci, kterou jsme na své území pozvali, ať už pozvání chápete jako akt dobrovolný či okolnostmi vynucený. Proto i naši vládci, kteří přesně vědí, co současná generace i generace následující potřebují, by měli brát celou záležitost patřičně vážně.

Pokud se podíváte trochu do světa a historie, jak často se velmoci zvaly na území cizích států a jak často hostitelská území opouštěly, bude ihned každému jasné, že diskuze o radaru je ve skutečnosti diskuzí o americké vojenské přítomnosti na našem území pro několik příštích generací.

To je příliš dlouhá doba a příliš závažné rozhodnutí. Tak závažné rozhodnutí,že by politici neměli s národem nakládat jak s hlupákem, kterým se dá manipulovat za pomocí cukru a biče: Zpřetrhání spojeneckých svazků v rámci NATO by mohlo případně vést ke obnovení povinné vojenské služby v České republice, Alexandr Vondra.

Nyní se chci soustředit na základní sdělení. Na to, co já jako předseda vlády pokládám za podstatné ve spojení protiraketové obrany a severoatlantické spolupráce.

...

Pokud jsme spojenci v NATO, musíme být zkrátka připraveni převzít odpovědnost za kolektivní obranu.

...

A to je třetí význam spolupráce na protiraketové základně. Náš národ 30. června 1991, kdy odešel poslední sovětský okupant, získal opět skutečnou nezávislost. Když jsme 12. března 1999 vstoupili do NATO, stali jsme se součástí společenství, které nám dává záruky obrany této nezávislosti a svobody.

Až k těmto datům přibude, jak pevně věřím, datum ratifikace smlouvy s USA o protiraketové obraně, staneme se zemí, která je připravena nezávislost a svobodu - svoji i spojenců - také bránit. To je otázka národní hrdosti a odpovědnosti za osud vlastní i za osud spojenců.

Projev Mirka Topolánka na konferenci o americké protiraketové základně na jeho oficiálních stránkách

Určitě pochopíte, že, jako generální sekretář NATO, nebudu vstupovat do dvoustranných jednání mezi Spojenými státy Americkými a Českou Republikou. Je to pouze na těchto dvou národech.

Společné tiskové prohlášení premiéra Mirka Topolánka a Jaap de Hoop Scheffera, generálního sekretáře NATO

Naprosto mě šokuje, že premiérovy oficiální stránky zdůvodňující jeho postoj, se hemží poukazováním na NATO, když krátce předtím v sídle NATO deklaruje světu, že problém radaru nemá s NATO vůbec nic společného.

Máme tu dvojníka, schizofrenika nebo lháře? Neumím si to vysvětlit. Osobně se prozatím kloním ke lháři.

Žiji ve státě, ve kterém mám dojem, že člověk, který má hájit mé zájmy, neuvěřitelně vytrvale lobbuje za zájmy cizí mocnosti a mne, občanovi, svůj postoj zdůvodňuje klamnými argumenty. Proč nás tak houpete?

---

Na okraj opět malá pozvánka:

Jak se mi udělalo špatně

Jedu vám takhle stezkou, dát koňům k řece pít, v tom potkám holku hezkou, až jsem vám z koně slít. Existuje jedno takové lidové rčení: „Co oči nevidí, to srdce nebolí“. Bohužel jsem dneska ze zvědavosti skrz Českou Wikipedii zabrousil na stránky Národní strany. Vždycky jsem si myslel, že fašismus je u nás zakázaný jakožto hnutí potlačující práva a svobody občanů. Zjevně tomu tak není. (Laskavý čtenář promine, že v textu nejsou přímé odkazy na zmiňované stránky, nehodlám jim zvyšovat page-rank.) Budu citovat z Wikipedie, jaké jsou hlavní charakteristiky fašismu:

1. Nadřazuje zájmy celku (národa, státu) nad zájmy jednotlivce
2. Usiluje o totalitní stát (nikoliv však ve všech svých formách), proklamuje snahu o udržení disciplíny a plynulého chodu státu
3. Vše je podřízeno jedinému zájmu: stát musí fungovat „jako hodinky“ (cit. Mussolini)
4. Stojí v opozici vůči demokracii a liberalismu, spolu s cizinci a přistěhovalci je považuje za původce všeho špatného
5. V čele státu požaduje silného vůdce (vůdcovský princip)
6. K potlačení opozice využívá násilí a moderní metody propagandy a cenzury
7. Zavádí korporativismus

A teď si dáme pár citátů z programu Národní strany, co říkáte?

1. Odpovědnost: odpovědnost státu za občana, jenž upřednostňuje výše uvedené principy nad osobní svobodou...
2. Národní strana hodlá posílit autoritu státu, úměrně zjednodušit a maximálně zefektivnit byrokratické výkony a procesy.
3. Národní strana požaduje zavedení kvalitních kontrolních státních mechanismů na samotnou činnost a výkon funkcí státu.
4. Národní strana je pro zpřísnění imigrační politiky, pro jasná a nekompromisní pravidla pro udělování občanství
5. Národní strana požaduje přímou volbu presidenta, rozšíření presidentských pravomocí a povinností, včetně odpovědnosti.
6. ...tady bych snad musel zkopírovat celý jejich program...
7. Národní strana prosazuje tržní hospodářství s úmyslem ponechat státu majoritní podíly ve strategických odvětvích či firmách. Ať již z důvodu celkové ekonomicko-politické stability nebo bezpečnosti země.

Ostatně si celý jejich program můžete přečíst na jejich stránkách. Závěr si každý asi zvládne udělat sám. Nakonec taková perlička. Naprosto ukázkový příklad nepokrytého šíření xenofobie a rasismu: Populační kalkulačka. Spočítá vám na základě „aktuálních dat“ předpověď vývoje populace v několika zemích světa. Cílem této kalkulačky ovšem není nějaká fundovaná demografická studie, cílem této kalkulačky je především šířit rasovou nenávist. Algoritmus výpočtu je tak pěkně nastavený, že se každý člověk, který v sobě má alespoň trochu latentního rasismu (tzn. dle mých pozorování asi tak 90% české populace), musí zhrozit. Za 50 let bude podle této kalkulačky na Slovensku více „Cikánů“ než „Slováků“. V Česku za 100 let podle této kalkulačky dojde k obdobné situaci. Myslím, že nemá smysl tyto lidi zakazovat, zavírat atp., každé takové hnutí v zásadě uvítá jakoukoli diskriminaci pro svou propagaci. A v zásadě se dá říct, že oni nic „nelegálního“ nedělají (tedy alespoň dle litery zákona). Jen se stále více ukazuje, jak je v dnešní době důležité budovat občanskou společnost, účastnit se veřejného života. Je na zodpovědnosti každého z vás, abyste vyjadřovali své postoje a své názory každý den, každou hodinu, každou minutu i každou sekundu, a nepřecházeli to, co se vám nelíbí, jen krčením rameny a strčením hlavy do písku.