Dnes ve velkých českých městech proběhla akce Napiš dopis, zachráníš život. Podle posledních zpráv se povedlo nashromáždit přes 8000 podpisů, což považuji, když zvážím typický český nezájem o cokoli, za velký úspěch.
Organizace Amnesty International a její česká pobočka, která za touto akcí stojí, se dlouhodobě zabývá případy porušování lidských práv na celém světě. A zasílání dopisů, které se v oficiální jargonu jmenují Urgentní Apely neboli UÁčka, je věc, která není omezená na jeden den v roce.
Každý den jsou na celém světě v menší i větší míře porušovány lidská práva konkrétních lidí a skupin i celých národů. Schválně si někdy zkuste vzít do ruky Všeobecnou deklaraci lidských práv a jeďte bod po bodu a zkuste si uvědomit, kolik z těchto práv, která nám přijdou velmi samozřejmá bylo porušováno před Sametovou revolucí. Zkuste si však také uvědomit, kolik z těchto práv se porušuje v České republice dnes, a to jsme vyspělá civilizovaná země.
Celý problém však vnímám ještě trochu jinde. Pro spoustu lidí, kteří dnes podepsali dopis, celá záležitost tímto skončí, půjdou do práce, domů, za zábavou a na lidi, kteří tuto možnost z různých důvodů nemají si do dalšího dne už ani nevzpomenou. Nechápejte mě špatně, jsem strašně rád, že tito lidé investovali kousek svého času, zastavili se a podepsali se. Je to více než jiní lidé udělají pro ostatní za celý život. Nicméně každý z nás by se neměl spokojit s tím, že dá někam jeden podpis. Pro každého je míra osobní zodpovědnosti za svět kolem nás jiná. Někdo ji má vyšší, někdo nižší, ale po celou tu dobu by si každý jednou za čas říci: "Dá se udělat víc." a jít a sám od sebe udělat něco pro ostatní.
Od teď je to ve vašich rukou, hlavách a srdcích. Jen tím, co děláme pro ostatní, se stáváme lidmi. Jen tak můžeme vybudovat společnost za kterou se nebudeme muset stydět ani my a ani naše děti.
Žádné komentáře:
Okomentovat