neděle, října 30, 2011

Hitler byl málo násilný

Rozhodně stojí za shlédnutí a popřemýšlení. Styl Slavoje Žižka je velmi sympatický, působí tak trochu jako neřízená střela, ale za tím vodopádem provokativních vyjádření a jakoby bezděčných a rychlých soudů člověk vystopuje solidní základ.

Jen se člověk musí odprostit od intelektuálních klišé a předpojatosti, aby byl schopen správně posoudit výroky typu "problém Hitlera byl, že nebyl dostatečně násilný oproti Gandhímu, který byl ztělesněním násilnosti" (parafrázováno). Člověk při tak provokativním výroku má tendenci bez přemýšlení výrok šmahem zavrhnout a ještě se cítit pohoršeně, že někdo tak kacířský nápad vůbec pronesl. Ale musím konstatovat, že má naprostou pravdu. Provokativnost tkví pouze v přísné definici násilí, coby protisystémové změně. Zatímco nenásilí jakožto splynutí bez odporu se systémem, plnynutí s nastaveným proudem. Z tohoto pohledu Hitler je jasný opak násilí, Hitler totiž dělal maximum, aby celý systém šlapal jak hodinky a nikdo nebyl proti systému. Gándhí se naopak svou mírumilovnou cestou pokoušel systém zastavit. Z definice tedy byl protisystémový, tedy násilný.

Je velmi osvěžující slyšet vodopád takovýchto neotřelých výroků, které člověka donutí náhlédnout na věc z jiného úhlu, než jak je běžné a místy i slušné a očekávané.

Doporučuji shlédnout interview výše, dovíte se, že komunizmus byla nejúžasnější etická katastrofa, co je opravdová utopie, co je to ideologie, problém západního antisemitského sionizmu reprezentovaného i Breivikem, proč interpretace rasizmu a sexizmu jako nedostatku tolerance je projevem ideologie, že činsko-singapurský autoritářsky kapitalizmus je efektivnější než anglo-saxonský neoliberalní kapitalizmus, jaký je rozdíl mezi gay parádou v Istanbulu a v jiné Evropské zemi, proč se nebát vnějších nepřátel Evropy ale daleko více takzvaných ochránců Evropy, proč skvělý národ Židů díky sionistické politice bude konečnou obětí konfliktu na blízkém východě a mnoho dalšího.

neděle, července 31, 2011

Robotizací do bídy

Právě jsem dočetl článek vydaný oficiální tiskovou agenturou Číny. Praví se v něm, že společnost Foxconn, veřejně proslulá především vysokým počtem sebevražd zaměstnanců, se rozhodla v nejbližších třech letech nahradit zaměstnance roboty. Asi miliónem robotů, abych byl přesný. Nevím, jestli milión robotů nahradí celých 1,2 miliónu zaměstnanců této firmy, ale jestli ne, tak v případě úspěchu projektu to bude jen otázka času.

Když jsem byl ještě malý, tak nás ve škole učili, že v roce 2000 výdobytky socializmu v podobě masové mechanizace a robotizace způsobí, že skoro nikdo nebude muset pracovat a všichni se budeme mít náramně dobře. Tato představa ve mně nějak hluboce zakořenila. Bodejť by ne, když to pro milovníka sci-fi zní tak logicky: pokud vyrobíme dostatek strojů, kterými nahradíme všechny pracující, tak lidé nebudou muset pracovat, ale životní úroveň lidstva se ani krapet nesníží, protože všeho bude stále dostatek.

První ránu mému sci-fi idealistickému pojetí zavádění robotů do výroby zasadil Egon Bondy uvedením do kontextu moderního kapitalizmu, který tvrdil, že se nás naše elity budou snažit nahradit výrobními roboty z úsporných důvodů, což v důsledku povede k propouštění nahrazených pracovníků a jejich posun na hranici bídy, což v důsledku dále sníží kupní sílu obyvatelstva a tím zpětně bude tlačit na další zlevnění výroby propouštěním drahých pracujících a následnou robotizací... Je to obraz, kde robotizace učinila valnou většinu lidí nahraditelnými a tím nepotřebnými. Většina lidstva se stává jen zbídačenou nekoupěschopnou zátěží sociálnímu systému dotovanému elitami a obchody jsou nabity superlevným zbožím, na které stejně nikdo nemá.

A právě při čtení zprávy o robotizaci výroby jsem si vzpomněl na známé "A skláři nebudou mít co žrát." z Pelíšků, na můj utopistický pohled na nutné směřování lidstva k světlým zítřkům za pomocí technického pokroku i naprosto depresivní Bondyho náhled na tyto světlé zítřky perspektivou konzumní společnosti řízené kapitalistickými principy.


Aktualizace

pondělí, července 11, 2011

Uživatelé všech zemí spojte se

S nečekaným rozmachem sociálních sítí přichází logicky i touha významných společností využít tohoto fenoménu, ukousnout si díl ze "sociálního trhu" a zpeněžit ho.

Jak se to dělá? S tímto "sociálním trhem" technologické firmy nakládají osvědčeným způsobem jako s každou další IT technologií.

  • zpopularizovat a dostat uživatele na palubu
  • znepříjemnit mu opuštění paluby
  • začít nabízet související placené služby ke konzumaci (reklama, vylepšení, systém odměn sociálních her apod.).

Ovšem "sociální trh" není stejný jako prodej software a hardware. Předmětem tohoto trhu je přirozená lidská touha se sdružovat, sdílet a komunikovat. A zde je schovaný paradox. Konkurence a rozdělování si "sociálního trhu" mezi poskytovatele sociálních platforem vytváří umělé bariéry, které jdou proti samotné podstatě sociálních sítí.

Polovina přátel je na Facebooku, část na Google+ a zbytek na VK. Samozřejmě, můžete být všude, ale popravdě není možno využívat všech služeb naráz stejně kvalitním způsobem. Konkurenční prostředí v sociálních sítích lidi rozděluje.

Konkurence je na druhou stranu samozřejmě zdravá a žádoucí. Proto nastává vhodný čas pro standardy zaměřené na výměnu informací mezi jednotlivými sítěmi.

Kupříkladu vložím fotku na Facebook a ona se objeví i na Google+. Kamarád okomentuje danou fotku na Google+ a komentář bude viditelný i na Facebooku. Samozřejmě je to proti pravidlu, které praví, že uživatel se musí na platformě uzamknout, aby nemohl odejít, proto výměna a jakákoliv migrace informací mezi konkurenčními systémy je nepříjatelná.

Otevřený standard, říkejme mu pracovně Open Social Interchange Standard (OSIS), navíc podpoří ještě větší konkurenci v oboru (další argument pro etablované společnosti sabotovat OSIS), protože v případě, že byste se jednou přihlásili do hypotetické "Seznam Přátel" či "Můj T-Mobile" sociální platformy, nebyli byste exkomunikováni z existujících sociálních kruhů na ostatních platformách, měli byste tedy skutečně svobodnou volbu nejlepší služby bez jisté sociální sankce za výběr méně známých poskytovatelů.

Ale my jsme chytří, víme, že poskytovatelé jsou jen obchodnící fungující na primitivním principu vyhledávání a uspokojování poptávky. Proto víme, že pokud prozatím chybějící OSIS standard získá masovou podporu, dříve či později, s větším či menším humbukem, jej poskytovatelé platforem adaptují ze strachu, aby zůstali relevantní.

Proto tedy: Uživatelé všech zemí spojte se!