středa, února 22, 2012

Tvoříme historii

Málokdo si uvědomuje, že v současné době zuří boj na spoustě front o kontrolu nad Internetem. Pokusy jako jsou ACTA, útoky na neutralitu Internetu, různé záminky pro cenzuru... a mnoho dalších, o kterých nevíme, protože se sjednávají za zády veřejnosti.

To vše jsou neklamné znaky, že Internet dospěl do stavu, kdy představuje nesmírně lákavou kořist pro různé společnosti a vlády.

Po více jak 20 letech bezproblémového chodu a neuvěřitelného vzkvétání pro všeobecné dobro se různé skupiny snaží lidstvo přesvědčit, že je potřeba ta či ona regulace. Historie ovšem jasně říká, že Internet je dnes tak úžasný, protože jej nikdo v podstatě příliš nekontroloval.

Jelikož je Internet celosvětová síť, lokální kontrola a cenzura je prostě směšně neefektivní. Velcí hráči, jako je Čína, Rusko, USA, Kanada, Austrálie a další, kteří mají na svém kontě již řádků dobře zdokumentovaných pokusů o získání kontroly nad jedním z mála skutečně svobodných médií si to bohužel uvědomují a nejnověji se snaží získat globální kontrolu pomocí Spojených Národů.

Rétorika je v každém případě jiná, ovšem cíl je ve všech stejný. Získat kontrolu nad způsobem jak lidé komunikují. Toto období se nepochybně zapíše do dějin tučným písmem.



Aktualizace 29.2.2012

Eric Schmidt, výkonný ředitel Google Inc., na Mobile World Congress označil smlouvu OSN doslova za pohromu. Mimo jiné řekl:

...pro některé je otevřenost a interoperabilita jedním z největších úspěchů lidstva, který jsme kdy zažili. Nevzdávejte se toho tak snadno. Budete toho litovat. Budete to nenávidět, protože zničehonic celá ta svoboda, pružnost, vše tohle najednou odpluje pryč s tím či oním dobrým odůvodněním... Buďte velmi, velmi obezřetní, když přijde na kroky, které se zdají logické, ale v důsledku mají "balkanizující" effekt na internet.

Je zřejmé, že porcování internetu pro snadnější kontrolu a série byrokratických nařízení a omezení tvrdě dopadne zejména na mezinárodní internetové firmy. Z tohoto pohledu je jasné, že firma Google nemyslí ani tak na uživatele jako na své akcionáře. Nicméně toto otevřené vyjádření vítám, neboť se tím Google staví do pozice nepřítele našeho nepřítele...

3 komentáře:

johnny řekl(a)...

Vidím tu jistou spojitost s těmi principy demokracie. Internet se stal výbornou protiváhou proti některými jiným mocem, stal se složkou samou o sobě, která je navíc nezávislá na ostatních složkách. Možná, kdyby lidé lépe chápali význam demokratických principů, lépe by si uvědomovali, proč je současná nezávislost internetu tak významná.

johnny řekl(a)...

Ještě jedna minimyšlenka - je to podobné jako vězňovo dilema - logický krok je snažit se hrát sobecky, protože čekám, že by kolega taky mohl hrát sobecky. Tedy - nejde ani tak o to ten internet kontrolovat, jako spíš o strach z toho, že když ho nechám být, tak ho zcela ovládne někdo jiný. Proto je lepší se snažit chovat sobecky a snažit se internet ovládnout, i když o to nestojím.

Jan Filein řekl(a)...

Tak to je hodně zajímavá myšlenka. Spíše ale zavání Machiavellismem. No ale ano, můžeš mít docela dobře pravdu. Mohl bych si představit, že svoboda Internetu je založena na neschopnosti ustavit jednoznačnou diktaturu, protože entity ucházejících se o tento titul se dokážou ad-hoc spojit ke zničení konkurenta z vlastních řad, který by se mohl zdát úspěšnější než ostatní, zatímco by nebyly schopny vytvořit hodně silné aliance k dosažení cíle. Tím by docela dobře mohl fungovat seberegulující se otevřený pluralitní systém na Internetu založený na snaze entit tento systém zničit. :-)

Nabízí se okamžitě otázka, jak je takový systém životaschopný a stabilní. Zásadní problém vidím v tom, že zatímco pro životaschopnost a dlouhodobou stabilitu je nutno, aby byly splněny docela komplexní podmínky, ke zničení systému stačí jen jeden jediný úspěšný (podceněný/neočekávaný/provedný silnou entitou) pokus (ale to je snad příznačné i pro život člověka, každý den bojuješ o život a stačí jedna chyba... a přece nějak žijeme docela stabilně a dlouho).

Jak je zřejmé, zachování funkčnosti svobodného Internetu tímto způsobem je řádově složitější než možnosti zničení systému. Takže nejsem si skutečně jistý životaschopností. Ale mysílm, že nějak tak to asi funguje. Což znamená, že tak či onak si o svobodném internetu naše děti budou číst v e-knížkách tak, jako my jsme hltali příběhy z Divokého západu z časů, kdy zákon neměl hlavní slovo a jakákoliv regulace byl pojem neznámý. Příběhy o tom, jak děda mohl přidat komentář ke stránce bez povinné autentikace, či dokonce pod falešným jménem se budou číst jako dobrodružná literatura.