Válka v Iráku - dnes a včera

Dnes jsem ve zprávách zaslechl informaci o operaci Rozparovací hrot šípu (Operation Arrowhead Ripper, v češtině to zní dost brutálně, proto asi ČT používá zmírněné operace Hlavice šípu).

Podle zpravodajů celá operace začala rychlým leteckým útokem před úsvitem. Za úsvitu po leteckém útoku již bylo mrtvých 22 ozbrojenců (jsem dost skeptický ke schopnosti leteckých pum rozlišovat ozbrojence a neozbrojence). Poté nastoupil pozemní utok asi 10 000 vojáků vybavených těžkými obrněnými vozy (Bradley Fighting Vehicle a Stryker) za plné podpory helikoptér a letectva, který stále probíhá.

Cíl? Konečným cílem je zničení vlivu Al-Kaidy v této provincii a eliminace jejich hrozby (Al-Kaidy) civilnímu obyvatelstvu. (The end state is to destroy the al-Qa'ida influences in this province and eliminate their threat against the people), řekl US brigádní generál Mick Bednarek.

Ten, kdo ví něco o problematice války a představí si deset tisíc po zuby ozbrojených vojáků s těžkou technikou a letectvem... to přece není žádná policejní akce na eliminaci hrozby Al-Kaidy civilnímu obyvatelstvu. To je regulární vojenská válka. Jsem si jist, že civliní oběti budou obrovské. A nebudou to jenom mrvoly s puškou v ruce, co uvidíme (jestli ČT nedá jako obvykle přednost neutrálním záběrům na americké kolony vozidel).

V souvislosti s podobnými výroky, které mnohdy zastírají realitu neuvěřitelně drsnou, mne napadlo udělat si malý exkurz do našich sdělovacích prostředků roku 2003.

Myslím, že se budete taky děsit, jaký je dnes rozpor mezi tehdejšími prohlášeními a dnešní realitou. Vzletná slova v podání dnešních politiků mohou předznamenat nejstrašnější katastrofy zítřka.

Můžeme se na politiky splehnout? Ne, nesmíme, naší poviností je vždy a všude používat především vlastní hlavu.

Návrat do minulosti 2003

Americký prezident George Bush na společné tiskové konferenci s britským premiérem Tonym Blairem ve Washingtonu zdůraznil, že chce iráckou krizi vyřešit v řádu týdnů a nikoli měsíců. Případnou novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN vítá, ale odmítá, aby se kvůli ní zdrželo řešení situace.

Bush jednal s Blairem v Bílém domě hlavně o Iráku. Británie i USA požadují razantní postup. Saddám Husajn musí podle nich odzbrojit po dobrém nebo po zlém. "Husajn neodzbrojuje. Je nebezpečím pro svět," řekl Bush. "Spojené státy se postaví proti jakémukoli pokusu o protahování procesu," zdůraznil prezident.

...

Blair, který cestou do Washingtonu jednal v Madridu s dalším Bushovým spojencem, španělským premiérem Josém Maríou Aznarem, veze Bushovi podporu sedmi evropských státníků, včetně českého prezidenta Václava Havla.

ČLÁNEK THE TIMES

^{Neoficiální překlad článku britského deníku The Times, v němž osm evropských státníků podporuje postup USA proti režimu Saddáma Husajna:}

Skutečné pouto mezi Spojenými státy a Evropou tvoří hodnoty, které sdílíme: demokracie, osobní svoboda, lidská práva a vláda práva. Tyto hodnoty překročily Atlantik spolu s lidmi, kteří se přeplavili z Evropy, aby pomáhali při budování Spojených států. Dnes jsou tyto hodnoty ohroženy více než kdy dříve.

Útoky z 11. září ukázaly, jak moc jsou teroristé - nepřátelé našich společných hodnot - odhodláni tyto hodnoty zničit. Tento zločin byl útokem na nás všechny. Vlády i národy ve Spojených státech i v Evropě hájily tyto zásady s veškerou rozhodností a tím dokázaly sílu jejich přesvědčivosti. Transatlantické svazky jsou zárukou naší svobody. To platí dnes více než kdy dříve.

Vztah mezi námi Evropany a Spojenými státy překonal mnohé zatěžkávací zkoušky. Z velké části díky odvaze, velkorysosti a prozíravosti Američanů byla Evropa ve 20. století hned dvakrát osvobozena od tyranie: od nacismu a komunismu. Také díky dlouhodobé spolupráci mezi Evropou a Spojenými státy jsme byli schopni udržet mír a svobodu na našem kontinentu. Transatlantický vztah se nesmí stát obětí trvalé hrozby, kterou představuje pro světovou bezpečnost nynější irácký režim.

Více než kdy jindy je v dnešním světě nutné zachovat jednotu a soudržnost. Víme, že úspěch v každodenním boji proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení vyžaduje neochvějnou rozhodnost a pevnou mezinárodní soudržnost všech zemí, které si cení svobody.

Irácký režim a jeho zbraně hromadného ničení jsou jasnou hrozbou pro světovou bezpečnost. Toto nebezpečí zřetelně rozpoznala Organizace spojených národů. Všichni jsme vázáni rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1441, která byla jednomyslně schválena. My Evropané jsme od té doby opakovaně vyjádřili svou podporu této rezoluci a také své přání hledat řešení prostřednictvím OSN. Na summitu NATO v Praze i na vrcholné schůzce EU v Kodani jsme zdůraznili svou podporu Radě bezpečnosti.

Tímto způsobem jsme dali jasně, pevně a jednoznačně najevo, že chceme svět zbavit nebezpečí, které pro něj představují zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna. Společně musíme trvat na tom, aby byl jeho režim odzbrojen. Solidarita, soudržnost a odhodlání mezinárodního společenství jsou naší velkou nadějí, že tohoto cíle bude dosaženo mírovou cestou. Naše síla je v naší jednotě. Kombinace zbraní hromadného ničení a terorismu představuje hrozbu s nevypočitatelnými důsledky. Týká se každého z nás.

Rezoluce 1441 je poslední šancí Saddáma Husajna na odzbrojení mírovými prostředky. Je na něm, aby se vyhnul větší konfrontaci. Inspektoři OSN však bohužel tento týden potvrdili, že jeho dlouho známý způsob chování, založený na klamání, lhaní a neochotě podřídit se rezoluci Rady bezpečnosti OSN, se nezměnil.

Evropa nemá spor s iráckým lidem, který je první obětí nynějšího brutálního režimu v zemi. Naším cílem je zachovat mír a bezpečnost ve světě tím, že zajistíme, aby se tento režim svých zbraní hromadného ničení vzdal. Naše vlády mají společnou odpovědnost postavit se této hrozbě. Nečinnost by znamenala obrátit se zády k našim vlastním občanům i k celému světu.

Charta Spojených národů zavazuje Radu bezpečnosti, aby udržovala mír a bezpečnost ve světě. Aby mohla tento úkol plnit, musí si Rada bezpečnosti zachovat věrohodnost, což znamená, že bude pevně stát za svými rezolucemi. Nemůžeme dovolit diktátorovi, aby tyto rezoluce systematicky porušoval. V opačném případě Rada bezpečnosti svou důvěryhodnost ztratí a výsledkem bude oslabení světového míru. Jsme přesvědčeni, že Rada bezpečnosti své odpovědnosti dostojí.

Bush chce krizi vyřešit v řádu týdnů, iDnes.cz 31. ledna 2003 23:51

Historické poučení

Politici se mýlí stejně často jako běžní lidé. Jediný rozdíl je, že politici za své mnohdy neuvěřitelně tragické omyly běžně nepykají.

Historie se opakuje. Pokud si projdete argumentaci pro americké základny, zděsíte se, že stejné fráze o společných hodnotách, demokracii, svobodě, lidských právech, bezpečnosi, transatlantických svazcích a závazcích, dluhu k americkému národu za osvobození, to vše se používá stále a stále dokola, tehdy, dnes a určitě i za deset let. Proč? Protože to zkrátka funguje.