neděle, března 18, 2012

Sýrie

Myslím, že se nám vykrystalizoval rozhodný a přitom nenápadný mezinárodní politický konsensus nechat utopit syrskou revoluci v krvi a podržet Bashara Al-Asada.

USA má svých problémů dost a nemůže si dovolit novou válku či nestabilní zemi v oblasti národního zájmu. Pozice Číny a Ruska je jasná. A co by přineslo svrhnutí Al-Asada západu? Jen by to otevřelo možnost nastolení islámského režimu nebo v lepším případě chaos, se kterým si Irák ani zdaleka nezadá. A to se nemůže líbit nikomu.

Arabské jaro navzdory romantickému nádechu z hlediska západních politických cílů představuje spíše spoustu problémů než výhod, takže proč ho dále podporovat či rozšiřovat?

Al-Asad je sice krvavá volba, ale je také zárukou, že extremistická islámská uskupení se nedostanou ke slovu a po zvládnutí situace bude Sýrie (v geografickém kontextu) stabilní. Navíc zavázat si Bashara jako spojence pro budoucnost podporou (byť pouze tím, že složíme ruce v klín a budeme navenek jen přijímat "rozhodné" plány, které nejsou nic než slova), je očividně důležitější než západní ideály a pár tisíc mrtvých civilistů. Bashar rozhodně má co nabídnout výměnnou za podporu jakékoliv velmoci... nebo všech velmocí.

Věřím, že si tvůrci západní politiky říkají, kdybychom nechali Al-Asada padnout, mohlo to být horší.

Jsem jen zvědav, jak se věci vyvrbí dále. Vše se bude odvíjet od zvládnutí nálad Syřanů. Buď to vzdají (případně vykrvácí), v což asi nyní mezinárodní diplomacie doufá, nebo vytrvají a budou i nadále požadovat změny a tady to bude politicky zajímavé. Kolik a jakých změn bude nutno ulít lidu a jakou roli při tom sehraje západní diplomacie, aby si Al-Asad a vůbec všichni zúčastnění zachovali tvář a my mohli snít i nadále svůj sen o spravedlnosti, demokracii a svobodě? Poslední a zároveň nejnepravděpodobnější možností je, že Syřané vládu nakonec svrhnou bez cizí pomoci. V tom případě chaos, Islám podporovaný tradiční averzí vůči západu, který navíc revoluci nijak nepomohl...

Chápu, že Syrská revoluce je nyní jen nepříjemnou diplomatickou komplikací a empatie televizních diváků se otupuje s každým dalším dnem. Ale vyváží hrozba možného nepříznivého vývoje po zvenčí podpořeném svržení Al-Asada zradu ideálů, na kterých si Západ údajně zakládá?