Chtěla bych jen říci děkuji, bůh vám všem žehnej, všem ve společnosti Firestone, doktorům, celému lékařskému týmu, říkám velké díky všem, pro vaši dobrotu...
Máme velmi striktní pravidla, nenajímáme nikoho pod 18 let a odrazujeme rodiče, aby brali své děti na pole.
V neděli, každý den, chodím do práce. Žádný odpočinek dokud otec nepovolí. Dnes jsem unaven. Táta říká, že když zůstaneme doma, tak přijde o peníze. Takže každý den chodíme do práce.
Otec Patrika vydělává 3,19 dolaru denně před zdaněním. Každý pracovník je odměněn dle výkonu. Mnozí si vydělají čtyři dolary denně. Podle oficiálního vyjádření Firestone Natural Rubber je průměrná mzda 5,19 dolarů, což je několikrát více, než ve státním sektoru.
V případě, že pracovník nenaplní denní limit, je penalizován srážkou 50% ze mzdy. Pracovní doba začíná ráno ve 4:30 a mnoho pracovníků si na prvních pár hodin přiváží výpomoc v podobě svých dětí, aby zvládli naplnit denní kvótu. Pracovní doba nezřídka přesahuje 14 hodin denně.
Jak Dan Adomitis, prezident Firestone Natural Rubber, říká, Myslím si, že pracovní zátěž je rozumně vyvážená (reasonably balanced), každý řezač nařeže 650 stromů děnně, přičemž pracovník stráví u každého stromu jen pár (couple) minut
. Jak pořad CNN názorně spočítá, 650 stromů krát 2 minuty dělá 1300 minut neboli 21,66 hodin práce denně. Jak upřesňuje Al Jazeera nejde jen o nařezání více jak 600 stromů denně, ale i o posbírání jedovatého latexu ze stejného množství stromů nařezaných předchozí den. Vše za firmou uváděný průměrný plat 5,19 dolarů denně, tedy přepočteno dle současného kurzu 0,18 haléřů za každý strom či 105 korun před zdaněním za více jak 14 hodinovou práci.
Cítím se neuvěřitelně obdarovaný být na této pozici, v historii této společnosti a v historii Libérie. Určitě jsou před námi obtížné chvíle, ale mít tu možnost znovuvybudovat tuto (Libérii) zemi, pomoci lidem nehladovět, dětem neumírat, vzdělávat děti pro další generaci, to je neuvěřitelný dar, který máme a který mám i já osobně.
Myslím si, že je každému zřejmé, že globální společnost, číslo jedna ve výrobě pneumatik, firma Bridgstone, jíž je Firestone dceřinou společností, rozhodně není charitativní organizací, jak firemní propagační snímek sugeruje. Nepochybně nepřišla do Afriky prosazovat lidská práva, jako je právo na vzdělání, život, zdravotní ošetření, či dokonce prosazovat článek 23 Všeobecné deklarace lidských práv
nebo článek 24
- Každý, bez jakéhokoliv rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.
- Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo potřeba, jinými prostředky sociální ochrany.
- Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na providelnou placenou dovolenou.
To že firma není charitou, to snad nikdo ani neočekával. Ale co říci na obranu, když nadnárodní konglomerát poukazuje na fakt, že podmínky na jeho plantážích jsou několikanásobně lepší než ve zbytku země, která je zdevastovaná 14 letou občanskou válkou a trpí 80% nezaměstnaností? Je toto dostatečnou omluvou? Je omluvou, že na vaši plantáži pracují lidé, kteří se mají neuvěřitelně mizerně, ale přesto lépe než zbytek země? Stačí to?
Mají v dnešním světě existovat obecnější měřítka spravedlivé odměny nebo stačí zajistit relativně slušné podmínky, přestože v zemi jako je Libérie to bude znamenat pouze o něco menší nelidské zacházení než ve zbytku země? Je morální zajistit jen čtrnáctihodinovou pracovní dobu v prostředí, kde se pracuje 18 hodin denně a pracovat mohou jen někteří?
Ve Všeobecné deklaraci lidských práv se výslovně praví: má nárok na stejný plat za stejnou práci
, ale jak je vidět, valná část firem to chápe jako relativně stejný plat a dokonce jsou schopni tímto argumentovat na svou obranu stejně jako Firestone, přestože se jedná v mnoha příadech o extrémy, které svou povahou jednoznačně popírají lidskou důstojnost podle měřítek tzv. vyspělých států, ze kterých tyto firmy pocházejí.
Jestliže je v ČR nyní průměrný plat 20 000 Kč měsíčně, pracovník dostane 200% průměrného platu tedy 40 000 Kč, tentýž pracovník v USA za stejnou práci 180 000 Kč a tentýž pracovník v Libérii 2400 Kč měsíčně.Je tento spravedlivý plat tím, co je skutečně spravedlivé? Tržně spravedlivé? Morálně spravedlivé? A je to společensky akceptovatelné?
Tento extrémní a dobře zdokumentovaný příklad, který není bohužel ojedinělý, nám ukazuje, že se musíme zamyslet nad novou vznikající situací. Je v dnešním globalizovaném světě, který mimochodem prosazují právě nadnárodní korporace, kde všichni bez rozdílu sdílíme čím dál tím více společných věcí, kde boříme geografické hranice, je v tomto světě spravedlivé stavět nové či udržovat staré lokální bariéry? Je to skutečná globalizace v pravém slova smyslu nebo jen globální vykořisťování zneužívající globalizaci, kde se to hodí a v jiných případech striktně prosazující lokalizaci?
Je možno pojem bohatství stále chápat jako lokální hodnotu ve světě, kde je díky globalizovaným informacím snadné srovnávat geograficky tak odlišné oblasti? Vysvětlíte patnáctiletému Afričanovi pracujícímu na plantáži, že je relativně bohatý, když každodenně může v televizi sledovat své vrstevníky v USA nebo Evropě, kteří žijí tak neuvěřitelně jiný život? Myslíte si, že se cítí být bohatý, když ví, že jediné, co má s těmi relativně normálními televizními teenagery společného, je ta flaška Coca-Coly, kterou si i on může zakoupit za relativně astronomickou částku u nich v krámku narohu?
Když občan žijící v centru města dostane plat a občan z periferie stejného města dostane za stejnou práci polovic, je to nespravedlnost? A co argument, že lidé z periférie statisticky prostě tolik berou? Že za městem rohlíky stojí 1 Kč, kdežto v centru 2 Kč? Jak daleko od sebe musí tito dva lidé dělající stejnou práci za různý plat být, abychom to začali akceptovat jako spravedlivé? Hodinu cesty, den, dva? Vždyť New York je od nás vpodstatě jen pár hodin letu... i Libérie.
Žádné komentáře:
Okomentovat