čtvrtek, července 20, 2006

Tajemný bankovní účet Δ

Jeden můj známý nedávno převáděl z jedné zahraniční banky do české banky ekvivalent asi 30 milionů korun určených na koupi nemovitosti. Smlouva o koupi obsahovala velmi vysoké penále pro případ, že částka nebude uhrazena včas.

V pondělí dal příkaz k převodu ze zahraniční banky a v úterý již prokazatelně neměl peníze na svém účtu. Ve čtvrtek začal být velmi nervózní, když zjistil, že do banky na české straně finanční obnos stále nedorazil.

Jelikož bylo v sázce docela mnoho, nelenil a zkontaktoval obě banky. Jediné, co mu po sáhodlouhém ověřování banky sdělily, byla informace, že banka A obnos odeslala a banka B obnos nepřijala. Ani jedna z bank nebyla schopna podat informaci, kde se peníze zrovna nachází.

Peníze dorazily v pořádku asi po pěti dnech pobytu na neznámém místě a známý se mohl konečně pořádně vyspat po několika bezesných nocích.

Tato příhoda mne přiměla krátce se zamyslet nad tajemným místem, kde naše finanční prostředky tráví nezanedbatelný čas při bezhotovostních platbách. Pracovně nazvěme toto tajemné místo virtuální mezibankovní účet Δ vlastněný firmou Δ.

Pokud budu vycházet ze starších údajů ČNB, přibližný denní průměr bezhotovostních transakcí je 366 miliard korun. Jestliže předpokládám, že průměrný čas mezi odesláním finančních prostředků a přijetím finančních prostředků je 2 dny, pak se na tajemném mezibankovním účtu Δ v každé chvíli nachází přes 700 miliard korun. To je hodně finančních prostředků, se kterými může firma Δ nakládat, přestože nejsou její.

Představte si, že jste vlastníci mezibankovního účtu Δ. S takovou hotovostí a jistotou, že objem denních transakcí má vzestupný trend, se můžete vcelku bezpečně odvážit investovat prostředky, které se na účtu nachází. Kupříkladu při úročení 0,5% p.a. si přijdete jen na úrocích ročně na pěkných pár miliard. Jsou to úroky, o které přichází účastníci bezhotovostní transakce. S tak úžasným účtem se dá dělat i mnoho jiných věcí, které mohou výnos z držených finančních prostředků firmě Δ maximalizovat.

Jsem přesvědčen, že se ještě po dlouhou dobu budeme muset smířit s tím, že na nějaký čas při bezhotovostních převodech ztrácíme kontrolu nad vlastními finančními prostředky, protože firma Δ, ať je to kdokoliv, má velmi jasný zájem na setrvání současného stavu. Co by se stalo, kdyby byly všechny peníze z účtu Δ dlouhodobě investovány a bylo tak nemožno okamžitě napravit podivný mechanismus převodů peněz? Firma Δ má nepochybně v záloze spoustu ekonomických a technologických důvodů, proč trvat na existenci tajemného mezibankovního účtu Δ.

Nejsem příliš dobře obeznámen s fungováním bankovních transakcí, jsem ovšem docela dobře obeznámen s možnostmi moderních technologií. Vím, že dnes již není problém zpracovávat bezhotovostní transakce v reálném čase bez nutnosti, aby mé nebo vaše finanční prostředky byly nuceny trávit neopodstatněně dlouhou dobu na účtu Δ a tak nám nepřinášely žádný prospěch. Existence účtu Δ lidem přináší jen vrásky, jak se o tom přesvědčil i můj známý.


22.7 2006

Dnes jsem při jedné příležitosti zmínil tuto tématiku před známou, která pracuje v jednom předním českém bankovním domu. Očekával jsem, že mé teorie o účtu Δ z oblasti, ve které nejsem úplně kovaný, šmahem vyvrátí jednoduchými a logickými argumenty.

Naopak. Známá o celé výše popsané bankovní praxi mluvila jako o zcela běžné, všem na první pohled zřejmé a známé věci. Účet Δ nazývala interním účtem banky.

Celý postup má údajně bankám poskytnout možnost získat z bezhotovostní transakce více peněz, neboť poplatky za transakci pokryjí pouze skutečné náklady.

Jsem velmi překvapen zjištěním, že každá bezhotovostní transakce v sobě zahrnuje další skryté náklady minimálně ve výši ušlých úroků, o které jste ochuzeni, přestože vaše peníze po nějakou dobu po odečtení z vašeho účtu ještě neopustily virtuální brány bankovního ústavu. Neuvěřitelné je, že výše takto, dle mého mínění neoprávněného obohacení, se počítá v řádu miliard ročně a to vše za úplného nezájmu zúčastněných stran.

Nemám rád spiklenecké teorie nebo béčkové filmy, kde se kradou miliardy všem na očích. Doufám, že se v tomto případě jen z neznalosti mýlím...

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

zdravim,
a teraz si skus predstavit, ze BANKA (aj statna) ako taka si moze .)kludne poziciat peniaze ktore nema tj pozicia si ich od tzv zarucnej banky teda od sukromnikov typu morga. rot chil.. baffe. (usaci) a tak preleje statne peniaze na sukromne osoby a zadlzi stat.
uplne bohorovne moze povedat cokolvek, ale su to len virtualne peniaze a dlh po case narastie (moze) astronomicky spolu so zavislostou zadlzeneho statu sukromnym osobam... .)