pátek, srpna 08, 2008

Pohádka o xenofobním národu

Xenofobie je odborný termín ze sociologie, který v doslovném překladu znamená strach z cizinců. Obecně se slovo používá k označení mezilidské nesnášenlivosti a předsudků vůči lidem z jiné země, či při nedostatku úcty k jejich tradicím a rozdílné kultuře.
Wikipedia

Každý z nás by rád, aby byl viděn svým okolím v tom nejlepším světle. Přestože si člověk může myslet, že je ošklivý, tlustý, hloupý, neradi slyšíme, když naše vlastní vnitřní obavy a slabosti odhalí a dokonce pojmenuje někdo jiný. Když si to říkáme doma před zrcadlem nebo při pokusu sečíst dvě čísla na účtu ze samoobsluhy, je to zkrátka jiné, než když to slyšíme říkat někoho jiného.

Protože žijeme v globalizovaném světě, kde denně mluvím v naší firmě s lidmi z Ruska, Británie, Slovenska, Ameriky, Nového Zélandu, Řecka, stále znovu a znovu zjišťuji, že v tomto světě žijeme my, stále ještě neglobalizovaní Češi, se svými předsudky a vrozenou nedůvěrou, která je většinou první věc, které si cizinec všimne.

A já, ač nerad, přiznávám, jsem Čech se vším všudy. S hrůzou při rozmluvách s cizozemskými hosty zjišťuji, že jsem se naučil žít v otevřeně xenofobním světě do té míry, že některé projevy xenofobie mi připadají natolik běžné a normální, že je přestávám vnímat a tím pádem i přemýšlet nad nimi.

Sám jsem akceptoval některé xenofobní projevy jako běžné a dokonce pro ně nalézám i pochopení, protože jsem Čech a znám argumenty Čechů až příliš dobře a chápu jejich kulturně-sociální pozadí, ve kterém vznikly. Nevadí mi, že to chápu. Vadí mi, že občas tyto společenské projevy v mírnější formě přecházím bez povšimnutí, právě protože jsou tak běžné a pochopitelné.

A co vy? Nestalo se vám někdy, že jste při pročítání inzerce přelétli očima inzerát s jasně xenofobním obsahem, aniž byste se pozastavili či dokonce zastyděli, že sdílíte s inzerenty stejnou národnost?

Schválně si přečtěte tyto formulace, které jsem nyní bez zdlouhavého hledání vybral ze služby SREALITY serveru SEZNAM.CZ a zkuste si sami odpovědět, zda by vám připadaly při běžném čtení nenormální či dokonce pobuřující.

Hrdlořezská, Praha 9 - Hrdlořezy, 190 00
Krásný, světlý byt 1+1 o vel. 37 m2.Pokoj 26 m2 (5,3 x 4,15), kuchyň 6,5 m2, koupelna, komora v novostavbě. Nájem 10000, poplatky 1200, 1 nájem kauce, 1 nájem provize. Cizinci dohodou, zvíře dohodou.
Prodejce: Martina Hejnová, Tel.: +420602677790, e-mail: spravce-nemovitosti@seznam.cz
Hájkova, Praha 3 - Žižkov, 130 00
Hájková P-3,Zcela nová kuchyň (pračka,myčka,lednice,digestoř).Koupelna s vanou je oddělena od WC.Parkety,dlažba.Vlastní měřáky vody.Možnost internetu.Výborná dostupnost MHD.Ne cizinci.Volný 2008/09
Prodejce: Petr Jíra, tel.: +420608155555, E-mail: pjira@seznam.cz
Rokycanova, Praha 3 - Žižkov, 130 00
Část.zař.byt 2+1/L v Praze 3-Rokycanově ul.,60 m2,2.p.,výtah,novostavba,klid,5 min.centrum,cizinci a RK nevolejte!
Prodejce: Jan Kopecký, tel.: +420732185938, e-mail: rkk@seznam.cz

Dokonce i naši realitní makléři jsou na xenofobní poměry velmi dobře zvyklí, takže i profesionální firma je schopna přistoupit na zavedenou hru se zvláštním zacházením na základě příslušnosti k našemu národu:

Pronájem bytu 1+1, Praha 7 - Holešovice
Pronájem světlého bytu 1+1 o velikosti 51 m2. Nachází se v 1. patře cihlového domu s balkónem. Byt je částečně zařízen a koupelna je po rekonstrukci. Možno cizinci, děti i zvířata. Preferuje se dlouho dobý nájem. Byt je čistý a naprosto tichý s orientací do vnitrobloku. Možno využívat zahradu o CP 100 m2.
M&M Reality, makléř: Jan Tippelt, tel.: 800 100 446, mobil: 722 071 954, e-mail: jtippelt@mmreality.cz

Ruku na srdce, napadlo by vás, se jen pozastavit nad těmito formulacemi? Já si konkrétně tyto projevy s hrůzou uvědomil, až jsem byl upozorněn mou učitelkou angličtiny. Děsivé, jak nízké právní povědomí, jak zanedbané vzdělání máme (měl jsem být původně učitelem Občanské výchovy, takže jsem přesvědčen, že se jedná i o flagrantní selhání vzdělávacího systému).

Kdyby kdokoliv napsal tento inzerát na Novém Zélandě, v Británii, v Americe a vůbec kdekoliv jinde ve vyspělé společnosti, okamžitě by se ocitl u soudu s obviněním z diskriminace. Ostatně my stejně použitelné pasáže máme obsaženy i v našich zákonech. Ale my to tak prostě ještě necítíme a právní nástroje k takovýmto účelům nepoužíváme. I to naše právo i ta naše globalizovaná technologie předstihly zkrátka tu naši českou hlavu.

Proč to vlastně píši? Mám učitelku angličtiny, která mi byla doporučena mým americkým zaměstnavatelem coby profesionální učitelka s bohatou zkušeností z Caledonian School, v současné době zaměstnaná jako učitelka angličtiny na jedné škole v Čelákovicích.

Bohužel se nedávno dozvěděla, že její domácí se vrací zpět do Kanady, takže si musí hledat nový pronájem. To bylo před měsícem. Od té doby se zoufale snaží co nejdříve sehnat vhodné bydlení. Je to velmi milá mladá dáma, bohužel její kůže je na české poměry až příliš tmavá. Naprosto mě děsí a zahanbuje svými zkušenostmi s mými krajany.

Za poslední měsíc shlédla již nepředstavitelnou řádku bytů. Některé se nekvalifikovaly špatným spojením do Čelákovic. Některé přesahovaly finančně možnost vyhrazených 11 000 měsíčně. Některé nevyhovovaly chybějícím zařízením bytu. Některé zase velkými náklady na zprostředkovatele. Ale díky bohaté nabídce v Praze jich ještě mnoho zůstalo.

Pro některé se doslova nadchla a byla připravena okamžitě uzavřít smlouvu. Naprosto šokující je ovšem fakt, že všichni zbývající vyhovující pronajímatelé do jednoho při setkání s cizinkou jiné barvy kůže, která Česky mluví se silným přízvukem, odmítli uzavření smlouvy. Někteří se vůbec nestyděli a explicitně deklarovali, že jediným důvodem je fakt, že je má učitelka angličtiny cizinka. Ostatní pod naprosto průhlednými záminkami oddalovali dohodu až do chvíle, kdy mohli prohlásit, že už je byt pronajatý, shodou okolností Čechovi, který byt získal za naprosto stejných podmínek, ačkoliv přišel později.

Dovedete si představit, jak se jako Čech cítím při anglické konverzaci na toto téma s vysokoškolsky vzdělanou mladou cizinkou, která má za sebou trpkou zkušenost apartheidu v Jižní Africe, kde díky své barvě kůže měla zvlášť vyhrazenu část restaurace, zvlášť toaletu, zvlášť část města..., když víte, že tato sympatická, citlivá a inteligentní osoba přijela vzdělávat české děti do údajně vyspělé země, která má ještě 14 let po pádu apartheidu zvlášť byty pro Čechy a cizince? ("Cizinci dohodou, zvíře dohodou.")

A proč jsem celý článek nazval "Pohádka o xenofobním národu"? Protože pohádky mají šťastný konec. Tato bohužel ještě nemá, ale přál bych si to. Má učitelka angličtiny stále marně hledá nový pronájem, xenofobní inzeráty se stále podávají a prodavačky se stále bojí vzít si od černochů peníze přímo z ruky. Ale i Honzovi to trvalo, než se stal králem. A přitom stačí tak málo. Nikoho nemusíme hned hnát k soudu, stačí, když uděláme jen drobnou poznámku o nemístnosti projevu, stačí, když napíšeme malý komentář pod inzerát, krátký e-mail, pošleme odkaz, stačí, když pro začátek o tom budeme prostě jen mluvit a přemýšlet, na blogu, v hospodě, když si to správně pojmenujeme, když uslyšíme z cizích úst, jací to vlastně jsme.

4 komentáře:

johnny řekl(a)...

Souhlasím, je to děs. Ale než předhazovat někomu, že je xenofob, je myslím lepší ho nejdřív přimět se trochu zamyslet nad tím, nakolik opodstatněné jsou jeho obavy z cizinců. Nutit někoho přijmou štítek "xenofob" nebo "rasista" hned na začátku, to může být velké překážka, před kterou se blokne, a bude tvrdit jen "ale v tomhle si můžu dělat co chci, mám na to právo".

Jan Filein řekl(a)...

Máš absolutní pravdu. Trochu jsem ubral.

Anýza řekl(a)...

Celkově je situace přehlížené xenofobie a vychovávání dětí v nenávisti brané úplně běžně dost děsivá, ale: Ač jsem napůl (říkám napůl, protože můj tatínek se za xenofobii vůbec nestydí a mluví o ní otevřeně kdekoliv a kdykoliv) vychována jako tolerantní člověk a s cizinci se ráda bavím, protože mají spoustu zkušeností, co já ne... Pokaždé si také musím vybavit situace např. v klubu, kde na 99,9 % holek nechutně šahají TÉMĚŘ všichni cizinci a jsou tak dotěrní, že jsem se už dvakrát musela bránit fackou (ač nerada a nikdy bych neřekla, že ji budu muset použít).
Když si pak představím, v jakém stavu jdou domů a kterou ze zoufalých opilých slečen si vedou, nenapadá mě jiné slovo než "fuj". A v té chvíli bych nechtěla být v kůži pronajímatele.
Ale tím jsem rozhodně nechtěla shodit všechny ostatní slušné a inteligentní cizince, kterých mi je líto, protože právě ti na to smutně doplácejí. Jen jsem chtěla taky přispět pohledem z trochu jiné strany.

Melounek řekl(a)...

Vyborne napsany clanek! Nemam co dodat, muj nazor "napulCesky" s bohuzel casto automaticky xenofobnim (paradoxne!) citenim vuni neCechum v CR znas...